Čím nám mozek komplikuje život, i když to myslí dobře 3

A tentokrát i jak na to.

JEDNOU Z VLASTNOSTÍ MOZKU JE, ŽE SE NERAD POUŠTÍ DO NOVÝCH EXPERIMENTŮ A CHVÍLI MU TRVÁ ZAJET SI NOVOU RUTINU.

On se tedy obecně nerad učí. Bude to souviset s bezpečností nového a energetickou náročností učení se novému. To už známe.

Na druhou stranu má docela rád výměnný obchod. Tedy ne rušení původního, ale náhradu jednoho za druhé.

A přesně tohle my využijeme dnes.

 

Nevím tedy jak vy, ale já to mám úplně stejně.

Nová rutina, zvlášť u něčeho spojeného s odříkáním si nebo naopak lehkým nucením se do něčeho prospěšného, trvá chvíli najet.

 

Pomáhá mi v tom ale jedna věc. Nesoustředím se na to, co mi to nové bere, ale co mi naopak přináší.

Jako příklad vezmeme něco, co mě před rokem opravdu trápilo.

Miluji kafe. V kavárně, doma po obědě, na cestu do auta. Pořád. Ne, že bych pila litry, ale měla jsem ho spojené s příjemnou chvilkou pro sebe nebo s dobrou společností, s rychlým odpočinkem a fajn energií poté. Jenže mi prostě dělá fakt špatně. Od tlaku i od žaludku. To prostě nechcete.

A nestojí to za to.

Padlo rozhodnutí s kávou skoncovat. Utěšovala jsem se tím, že třeba ne na vždy. I tak to bylo těžké. Na školeních, v kavárnách, s rodinou po obědě…všude mi chybělo a strašně moc vonělo.

Začala jsem tedy hledat náhražky. Za ten rok a půl jsem jich našla několik. Všechny je miluju a střídám.

Zkuste se tedy na svoje omezení nebo nepříjemně nové návyky dívat i z druhé stránky.

Určitě vám přinesou něco, co byste bez nich nezkusili.